Knihy v Trutnově 2024

Seznam knih z 1. ročníku Noci literatury v Trutnově uskutečněného v roce 2024.

Data odpovídají původnímu zveřejnění na FB stránce. Texty jsou po korekturách mírně upraveny.

Autor: Jiří Kuťák

Královec

Zveřejněno: 6. 9. 2024 v 13:40 hod.

Dnes začneme představovat knihy, které se budou číst na trutnovské Noci literatury. Jako první to je polská kniha Královec, kterou nám bude předčítat Adam Horký v Antikvariátu Trutnov. Více o této knize a autorce v anotaci:
Paulina Siegień: Královec
Překlad: Michala Benešová, Absynt 2023
Paulina Siegień (* 1986) je polská novinářka, překladatelka, etnografka a rusistka, absolventka Východních studií Varšavské univerzity a v současné době doktorandka Gdaňské univerzity. Několik let psala o Kaliningradu pro deník Gazeta Wyborcza a pravidelně Kaliningradskou oblast navštěvovala. Spolupracuje také s polským Newsweekem, internetovým portálem Krytyka Polityczna nebo dvouměsíčníkem New Eastern Europe.
„Make Královec Czech Again!“ Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? O Přemyslu Otakarovi II. mluví především Češi, nejslavnějším rodákem z Königsbergu je samozřejmě Immanuel Kant. I jeho pomník se ale setkal – jako připomínka německé minulosti – s vandalismem. Na druhou stranu kaliningradští Rusové neradi vidí, když se do enklávy stěhují lidé z Petrohradu nebo Moskvy. Ještě nedávná prostupnost hranic jim dávala pocit větší sounáležitosti s Evropou a určité výjimečnosti. Dnes však vidíme především taktické rakety Iskander rozmístěné na hranicích NATO. To všechno je Kaliningrad, jeden z klíčů k tomu, jak porozumět další části mozaiky zvané Ruská federace.

Píseň o čápu a velbloudovi

Zveřejněno: 7. 9. 2024 v 9:56 hod.

Druhá je nizozemská kniha Píseň o čápu a velbloudovi, kterou nám bude předčítat Adéla Pellarová v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Více o této knize a autorce v anotaci:
Anjet Daanje: Píseň o čápu a velbloudovi
Překlad: Magda de Bruin Hüblová, Bourdon 2024
Anjet Daanje (* 1965) je výrazná a oceňovaná nizozemská spisovatelka a scenáristka. Svůj první román začala psát už během studia matematiky. Široký ohlas vzbudila v roce 2019 románem o veteránovi z první světové války De herinnerde soldaat (Vzpomínaný voják), o tři roky později následovala ještě úspěšnější Píseň o čápu a velbloudovi, inspirovaná životem a dílem sester Brontëových. Těmito romány začíná Daanje pronikat i k zahraničním čtenářům.
Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19. století po současnost v Anglii, USA, Francii a Nizozemsku se jako červená nit vinou osudy spisovatelského dua sester Draydenových, inspirovaných sestrami Brontëovými. Ze střípků příběhů i „autentických“ textů (dopisů, životopisů, novinových článků atd.) se postupně skládá mozaika, která však u každého čtenáře vychází trochu jinak – podle toho, co si z přísunu různorodých a nejednoznačných informací vybere nebo čemu bude věřit. Obeznámenost s životem a dílem sester Brontëových přitom není nutná. Kdo přistoupí na autorčinu rafinovanou hru plnou tajemna a nečekaných zvratů, dočká se obohacujícího i napínavého čtenářského zážitku.

Zádrhely

Zveřejněno: 8. 9. 2024 v 11:45 hod.

Třetí je italská kniha Zádrhely, kterou nám bude předčítat Petr Vrběcký v Městské knihovně v Trutnově. Více o této knize a autorovi v anotaci:
Gian Marco Griffi: Zádrhely
Překlad: Sára Rodová, Meridione 2024
Gian Marco Griffi (* 1976) na turínské univerzitě studoval filozofii a nyní pracuje jako ředitel golfového klubu v severoitalském Asti, kde žije. Psaní povídek se věnuje již od mládí, ale jeho literární tvorba dlouho neprávem unikala pozornosti čtenářů i odborné kritiky. První kniha vyšla v roce 2017 díky crowdfundingové kampani, o dva roky později publikoval povídkovou sbírku Zádrhely, ale skutečný úspěch mu přinesl až rozsáhlý román Ferrovie del Messico (Železnice Mexika) z roku 2022, který se záhy stal literární senzací.
Co si počít s přejetým jezevcem? Dá se umřít tmou? A kam se poděly všechny světlušky? Kniha je tvořena tematicky a stylisticky různorodými povídkami, ty však dohromady skládají mozaiku úzce i volně propojených příběhů. V jejím centru je parta kamarádů a její půdorys je vesměs vymezen Monferratem, svérázným a lidnatým krajem s dlouhou a bohatou historií, v němž se rodí dobré víno a také dobří spisovatelé jako třeba Umberto Eco nebo právě Gian Marco Griffi, jehož smysl pro nadsázku a absurdní humor i dar vyprávět historky by českému čtenáři nemusely být cizí. A stejně tak ho může potěšit, že protagonisty jednoho z příběhů jsou fiktivní čeští literáti.

Mladík / Událost

Zveřejněno: 9. 9. 2024 v 15:43 hod.

Čtvrtá je francouzská kniha Mladík / Událost, Annie Ernauxová, kterou nám bude předčítat Julie Melicharová v ateliéru Roberta Fürbachera. Více o této knize a autorce v anotaci:
Annie Ernauxová: Mladík / Událost
Překlad: Tomáš Havel, Host 2023
Annie Ernauxová (* 1940) je jedna z nejvýznamnějších francouzských spisovatelek současnosti. Její knihy se ve Francii brzy zařadily mezi moderní klasická díla. Dětství prožila v Normandii, vystudovala učitelství a moderní literaturu. Literárně debutovala v roce 1974, od roku 2000 se psaní věnuje naplno. Česky dosud vyšly její knihy Místo / Obyčejná žena (1995), Roky (2022) a Paměť dívky (2023). V roce 2017 získala Cenu Marguerite Yourcenarové za celoživotní dílo a roku 2022 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
„Věřím, že každý zážitek, ať už je jakékoli povahy, má nezadatelné právo být zaznamenán.“ V autobiografickém textu se autorka vrací ke svým deníkovým zápiskům z roku 1963, kdy ve svých třiadvaceti letech — jako svobodná studentka — zjistila, že je těhotná. Začne ji sžírat stud – chápe, že těhotenství by ji i její rodinu společensky zničilo, a zároveň ví, že si dítě nemůže nechat. Ve Francii, kde je potrat zakázaný, se marně snaží potratit za pomocí pletací jehlice. Ve strachu a zoufalství nakonec vyhledá potratářku a skončí na pohotovosti v nemocnici, kde málem přijde o život. V textu, který vznikl o téměř čtyřicet let později, se Ernauxová dotýká traumatu, které nikdy nepřekonala.

Den byl pro mě krátkej

Zveřejněno: 10. 9. 2024 v 14:43 hod.

Pátá je romská kniha Den byl pro mě krátkej, Olga Fečová, kterou nám bude předčítat Anna Veselá v Mostu k životu. Více o této knize a autorce v anotaci:
Olga Fečová: Den byl pro mě krátkej
Paseka / Kher 2022
Olga Fečová (1942–2022) se narodila na Slovensku, v roce 1947 se její rodina přestěhovala do Prahy, kde strávila většinu svého života. Pracovala na dráze, na OPBH a v divadle jako uklízečka a pradlena, po sametové revoluci dlouhodobě působila jako asistentka pedagoga na základní škole. Se svým manželem, hudebníkem Jozefem Fečem, založila a organizovala aktivity dětského pěveckého a tanečního souboru Čhavorikani Luma / Dětský svět. Se svými dcerami se věnovala přechodnému pěstounství. Za celoživotní práci ve prospěch romské společnosti jí byla v roce 2016 udělena cena Roma Spirit.
Vyrůstala v centru stalinské Prahy. Jako malá rozsvěcovala s maminkou na Karlově mostě plynové lampy, prala ve Vltavě, chodila s bandaskou pro mléko. V osadě u babičky na Slovensku poznala staré romské tradice a rodovou pospolitost a zažila nezapomenutelnou atmosféru vypravěčských a hudebních sešlostí. Naučila se, že život má naplňovat hudba a tanec stejně jako pomoc druhým, ochota dělit se, pracovitost a hrdost na romské kořeny. Ikona romské kultury, žena s nezdolnou energií, představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v Československu. Postupně před čtenářem krystalizuje portrét silné osobnosti, jež byla magnetizující autoritou pro celé generace Romů.

Romance z druhého břehu

Zveřejněno: 11. 9. 2024 v 15:09 hod.

Šestá je litevská kniha Romance z druhého břehu, Grigorij Kanovič, kterou nám bude předčítat Lucie Dlabolová ve farním sboru ČCE. Více o této knize a autorovi v anotaci:
Grigorij Kanovič: Romance z druhého břehu
Překlad: Jana Mertinová a Vladimír Piskoř, Pavel Mervart 2023
Grigorij Kanovič (1929–2023) byl rusky píšící prozaik, scenárista a dramatik. Dětství prožil v litevském městečku Jonavě. Na začátku války s otcem a matkou uprchli do Kazachstánu, poté přesídlili na Ural. Teprve v roce 1945 se vrátili do Vilniusu. Autorovy knihy, které tvoří volný cyklus ze života litevské židovské komunity, se několikrát dostaly do nominací na Bookerovu cenu. Česky vyšly knihy Až uvidím hvězdy (1963), Slzy a modlitby bláznů (1987), Nevejdou otroci do ráje (1992) a Kůzle za dva groše (2001). Kanovič od roku 1993 žil a tvořil v Izraeli, kde zemřel. V posledním období života aktivně vystupoval proti ruskému útoku na Ukrajinu.
Kniha je inspirována příběhem autorových svérázných prarodičů, rodičů a dalších příbuzných a známých jeho rodiny, ve druhé části už i vzpomínáním na vlastní dětství v ospalém židovském městečku zabořeném hluboko do tradičních náboženských obřadů. Jeho obyvatelé žili dlouhá léta v uzavřené komunitě po boku litevských a polských sousedů, od nichž se asi nejvíc odlišovali jazykem, písmem a náboženstvím, ale i specifickým humorem a blouznivými sny o lásce a vzájemné soudržnosti. Z těch je vytrhla nová doba, kdy se Litva ocitla na rozhraní dvou velmocí – nejprve ji obsadili Rusové, zanedlouho Němci –, a zlá předtucha se po vpádu německé armády naplnila.

Post Solis

Zveřejněno: 12. 9. 2024 v 15:28 hod.

Poznámka: Z této knihy předčítáno nebylo, účinkující si nakonec zvolil knihu Mít a být.

Sedmá je dánská kniha Post Solis, Jonas Eika, kterou nám bude předčítat Jan Tuna v Café bar Poshta420. Více o této knize a autorovi*ce v anotaci:
Jonas Eika: Post Solis
Překlad: Lada Halounová, Fra 2024
Jonas Eika (* 1991) je dánský*á spisovatel*ka. Prozaicky debutoval*a v roce 2015 a za sbírku povídek Post Solis (2018) pak v roce 2019 obdržel*a cenu Blixenprisen za nejlepší knihu v kategorii krásné literatury, a následně i Cenu Severské rady za literaturu, čímž se stal*a vůbec nejmladší*m spisovatelem*kou, jemuž*jíž kdy tato prestižní cena byla udělena. V děkovné řeči vyjádřil*a nejen vděčnost, ale především kritiku vůči vládě dánské Sociální demokracie za převzetí rasistického jazyka a politiky vlády předchozí.
Na pláži pod obratníkem Raka se potulují mladí chlapci, vykonávají služby odvozené od pohybu slunce po obloze a konspirují, jak by se z jeho moci vymanili. V Kodani IT konzultant zmešká pracovní schůzku a místo toho se nechá svést bledým mladíkem, který ho zasvětí do obchodování s deriváty, děsivé ekonomiky, která převzala moc nad světem financí. Starý muž zkroušený smutkem se zamiluje do podivného předmětu v poušti. Ve městě, jež by se dalo nazvat Londýnem, se tři lidé snaží utvořit rodinu, jsou ovšem pod tlakem závislosti, nedostatku financí a dítěte, které je na cestě. Vědomě či nevědomě se všichni podílejí na zániku tohoto světa, a to přípravami na ten příští.

Mít a být

Zveřejněno: 8. 4. 2025 v 8:14 hod. (viz poznámka níže)

Poznámka: Původně mělo být předčítáno z knihy Post Solis, ale účinkující si nakonec zvolil tuto knihu.

Sedmá je belgická kniha Mít a být, Dimitri Verhulst, kterou nám bude předčítat Jan Tuna v Café bar Poshta420. Více o této knize a autorovi v anotaci:
Dimitri Verhulst: Mít a být
Překlad: Veronika ter Harmsel Havlíková, Odeon 2024
Dimitri Verhulst (* 1972) je vlámský spisovatel a básník. Je považován za jednoho z nejlepších autorů své generace. Česky se představil dílem Úprdelný dny na úprdelný planetě (2011). Podle románu De helaasheid der dingen (Smolaři) z roku 2006, kterého se v Nizozemsku prodalo dvě stě tisíc výtisků, byl natočen stejnojmenný film. Česky dále vyšel román Opozdilec (2017) o muži, který předstírá Alzheimerovu chorobu, aby měl konečně pokoj od vlastní manželky. Kvůli tématům svých děl a výrokům v novinách byl autor už dvakrát souzen.
„Život je nejčastější příčinou smrti.“ Autor v tomto pozoruhodném románu vtipně a výmluvně osvětluje naši konečnost. Kniha začíná Malodotovou smrtí. Po smrtelné autonehodě se ke svému překvapení ocitá na klinice, kde se musí nejprve zbavit závislosti na životě, aby mohl být úplně mrtvý. Pokud se mu to nepodaří, musí projít celou svou existencí znovu, od začátku do konce, s úplně stejným průběhem. S pestrou skupinou spolupacientů absolvuje skupinové terapie a individuální rozhovory se záhadným vrchním terapeutem, který se ho snaží přimět, aby se zřekl té hnusné závislosti na životě.

Časokryt

Zveřejněno: 13. 9. 2024 v 15:32 hod.

Osmá je bulharská kniha Časokryt, Georgi Gospodinov, kterou nám bude předčítat Alena Rodrová v České Lesnické Akademii Trutnov. Více o této knize a autorovi v anotaci:
Georgi Gospodinov: Časokryt
Překlad: David Bernstein, Argo 2024
Georgi Gospodinov (* 1968) patří mezi nejpopulárnější a nejpřekládanější současné bulharské autory. Píše poezii, prózu i drama. Z prozaické tvorby byla zatím do češtiny přeložena tři jeho díla. Jako první vyšla sbírka povídek Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény (2004), poté následoval Přirozený román (2005) a konečně v roce 2018 vyšel také román Fyzika smutku. V roce 2023 získal za román Časokryt jako vůbec první bulharský spisovatel Mezinárodní Bookerovu cenu. Za tento text obdržel v roce 2021 i Evropskou cenu Strega.
Románu zkoumá podobu života s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Hlavní hrdina, Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Za tímto účelem objevil způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít.